CO MÁ SMYSL POŽADOVAT V BIM MODELU SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ

V poslední době se často setkávám s tím, že zhotovitel má v rámci smlouvy na dodávku díla povinnost dodat skutečné provedení díla (stavby) v BIM. Jako smluvní požadavek bývá obvykle zadán výstup IFC a LOD (300, 400 nebo 500; Level Of Development).

Co to znamená a je to dostatečné?

Vzhledem k tomu, že zatím se nemůžeme opřít o zvyklosti a zažitou praxi, tak takováto stručná definice není dostatečná. Bez dalších upřesnění pravděpodobně nevznikne DSPS (dokumentace skutečného provedení stavby) v takové podobě, aby přinesla vlastníkovi / provozovateli budovy velký užitek.
Jako základ je to dobré, lepší nějaký BIM model než žádný, ale je škoda nezískat BIM model více užitečný, tedy vybavený dostatkem informací.

Ideální je zadání zpracovat komplexně se všemi souvislostmi v podobě BEP (BIM Execution Plan, Výkonný plán BIM).
To ovšem vyžaduje nemalé úsilí a také čas.

Z pohledu správce / vlastníka je potřeba si ujasnit, co vlastně potřebuji. Je dobré vyjít ze současné situace, tedy jak a co eviduji dnes a v zadání se pokusit své potřeby systematicky uspořádat a trochu vylepšit. Není dobré téma pojmout maximalisticky a snažit se o ideální stav typu "to by se mohlo někdy hodit". Je potřeba mít stále na zřeteli, že pořízení každé informace stojí energii (čas a peníze). V prvním kole je efektivní vyjít z rozsahu dosavadní evidence, tedy z toho co opravdu dnes využívám.

Je rozumné sestavit základní BEP požadavky na prvním konkrétním případu (pilotním projektu) a s dalšími projekty postupně tento BEP doplňovat a zpřesňovat.

Základní požadavky

Než si vytvoříte svůj podrobný BEP, dá se při formulování požadavků a zadání vyjít z několika hlavních principů, které posunou využitelnost BIM modelu skutečného provedení o velký kus.

  1. BIM model DSPS bude digitální virtuální obraz budovy v době jejího dokončení a předání zadavateli, se zanesením všech změn oproti DPS a to po odstranění všech vad a nedodělků
  2. BIM model musí být zpracovaný v BIM autorizovaném softwaru
  3. BIM model bude členěn na jednotlivé provozní prvky a zařízení, minimálně v podrobnosti DPS a Výkazu výměr, se zohledněním členění skutečně zrealizovaných dodávek (subdodávek) a zohledněním funkčního členění z pohledu údržby a oprav jednotlivých prvků budovy
  4. všechny informace uvedené v DSPS musí být zapsané výhradně v parametrech jednotlivých prvků BIM modelu
  5. prvky BIM modelu budou obsahovat ve svých datových parametrech všechny informace, které jsou uvedeny v tradičních výstupech dokumentace, musí minimálně obsahovat všechny specifikační údaje v podrobnosti dle DPS, Výkazu výměr a údaje z provozních dokumentů pořízených během stavby zhotovitelem
  6. v BIM modelu DSPS budou zapsané pouze platné informace popisující skutečně zrealizované a namontované prvky ke dni dokončení stavby
  7. BIM model nebude obsahovat neplatné údaje, např. předvyplněné vlastnosti knihovních prvků, které pro daný projekt neplatí. Všechny nezaručené, zhotovitelem neověřené informace, parametry a vlastnosti budou z modelu odstraněny.

Schémata, technické zprávy a další ne BIM dokumenty budou předány v elektronické formě s jednoznačným pojmenováním, které umožní přiřazení příloh k prvku nebo skupině prvků. Takto budou též předány všechny doklady a dokumenty pořízené během stavby. Zejména se jedná o: manuál budovy, vyjádření, stanoviska a rozhodnutí DOSS (úřadů), technické listy, manuály k zařízením, první provozní revize, záruční listy, certifikáty, revizní a zkušební protokoly, vzorkovací a schvalovací protokoly, návody na použití, provozní řády, geodetické dokumentace, geometrické plány, pasporty, zkušební protokoly a protokoly měření, montážní návod a další.

Postupně vytvářejte vlastní BEP

Další zpřesňování požadavků na BIM model je dobré začít sepsáním cílů, co chceme pomocí BIMu zajistit, co potřebujeme. A na základě tohoto zpodrobňovat jednotlivé části zadání.
Určitě přínosné je definovat pro hlavní skupiny konstrukčních prvků jaké parametry nad rámec těch co jsou v PD je potřeba do modelu zapisovat. Kategoriemi se rozumí stavební konstrukční prvky, jako jsou dveře, místnost, svítidlo, rozvaděč, vyústka VZT, kotel UT, atd.
Cca polovina takovýchto parametrů bývá společná pro všechny kategorie prvků, tedy se definují jen jednou a zbytek speciálnějších se rozdělí k jednotlivým kategoriím. Vycházet můžete například z naší tabulky základních FM parametrů pro BIM model (pro fázi projektu DSPS), kterou vám nabízíme ke stažení zde

Jako příklad parametrů, které jsou potřeba pro provoz budovy a zhotovitel stavby je má k dispozici, jsou: Výrobce zařízení, Model a Sériové číslo, Datum uvedení do provozu, Datum konce záruky, Interval pravidelné údržby, požadavek na Provozní podmínky a Kvalifikaci obsluhy, povinnost Provádění revize, Interval revizí, Datum poslední revize, Návrhová životnost, Pořizovací cena, atd.

Další důležitou součástí, jak systematicky popisovat stavební prvky, je vytvoření jednoznačných číselníků pro některé parametry. Tím se zabezpečí jednoznačnost pojmenování např. parametrů sloužících pro členění prvků do skupin podle různých hledisek.

Neméně podstatným skladebným kamenem využívání BIM je popis procesů tvorby a nakládání s daty, např. postupy aktualizace dat, úkoly BIM koordinátora a mnoho dalších, ale to je již další obsáhlé téma. Pokud toto potřebujete řešit, vyberte si BIM specialistu a sestavte s ním Váš konkrétní BEP.

Tématem zadání BIM modelu se také zabývá náš blog ZADÁNÍ PODROBNOSTI BIM MODELU, kde se řeší spíše zadání projektu na jeho začátku, ale některé zásady jsou společné. Např. je zde odkaz na český překlad britského CIC protokolu, který slouží k přesnějšímu zakotvení požadavků na BIM v obchodních smlouvách.

Pokud máte k tématu jakékoli připomínky nebo dotazy, neváhejte mi napsat.

Tomáš Minka, minka@bim-point.com ; 14.8.2017
 

 


Rubriky blogu